„Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní…,“ zpívají Werich a Voskovec ve své klasické hře Pudr a benzín. Toto moudro platí i v současnosti, kdy se ukazuje, že veškerá regulace může být zrušena, stejně jako cokoliv zakázaného může být povoleno. Aktuální zprávy z USA naznačují, že současná administrativa se chystá na nejvýznamnější deregulaci v historii.

Na autosalonu v Indianě ministr energetiky a šéf agentury pro ochranu životního prostředí oznámili, že úřady hodlají zrušit dogma, podle kterého skleníkové plyny ohrožují lidské zdraví. Spor o neškodnost CO2 mezi vědci a ekologickými aktivisty se táhne léta a v politice má poslední slovo.

Politická rozhodnutí, která tvrdí, že emise skleníkových plynů neškodí zdraví, otevírají cestu pro odstranění všech amerických regulací na ochranu životního prostředí. Tímto krokem chtějí zastánci deregulace ušetřit až 54 miliard dolarů v nákladech na znečištění z automobilů, elektráren a dalších zdrojů.

Návrh je v současnosti v procesu veřejného připomínkování a očekává se tvrdý střet mezi lobbisty z naftového a plynárenského průmyslu a těmi, kteří prosazují alternativní zdroje. Nic nenasvědčuje tomu, že by se solární energie či elektromobily dočkaly politické podpory, nicméně se pravděpodobně přestane vyvíjet tlak na jejich využívání a dotování.

Každá ideologie si hledá své průvodce a propagátory. Zelenou ideologii dříve prosazovali populární ekologové a přírodovědci, dnes však její hlasitost klesá. Sdílené ekologické sny mladší generace padají za oběť obchodním praktikám, které nemají se skutečnou ochranou životního prostředí nic společného.

Pokud se ekologická rétorika nezmění, stanou se z ní pouze prázdné fráze bezskrupulózních developerů a spekulantů. A i když deregulace a zrušení některých zákonů může znít kontroverzně, budoucnost lidstva bude spočívat vždy v jeho osvobození, nikoli v jeho ovládání či zotročování.

Nařízení, která udržují civilizaci v chodu, jsou nezbytná, ale nadměrné regulace a sankce se časem stávají samozřejmostí. Dobře to ilustruje příklad s cigaretovými krabičkami, které byly povinně baleny do odpudivých obalů, což ovšem nezabránilo kouření.

Rovněž u emisí CO2 by stačilo jedno: zrušit represivní zákony, které mají ve skutečnosti spíše negativní účinky než přínosy. To by zcela změnilo přístup k ochraně životního prostředí a podpořilo svobodu jednotlivce.