V posledních dnech se česká média začala vyjadřovat k masovým vraždám alavitů, které organizuje nová sunnitská islámská vláda v Sýrii, zejména na severu země. Odhaduje se, že počet obětí vzrostl již na 15 tisíc, což jasně ukazuje na brutální povahu tohoto teroristického režimu.

Alavité, kteří tvoří přibližně 10 procent syrské populace, tedy více než 1,5 milionu lidí, čelí genocidě. Oficiální bezpečnostní složky nového režimu, které jsou v napojení na ministerstva obrany a vnitra, se na tomto barbarství aktivně podílejí. Důkazy o tom pocházejí z různých nezávislých lidskoprávních organizací.

V rámci tohoto brutalismu již bylo zavražděno mnoho žen a dětí. Současné útoky na alavitské komunity vykazují jednoznačné rysy genocidy.

Zajímavé je, že některé evropské vlády, včetně Německa, legitimizují tento teroristický režim. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock navštívila Damašek a vyjádřila ochotu k diplomatickým vztahům s novou vládou, což vyvolává přímou otázku o morálním postavení EU.

Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský byl dotázán na postoje naší vlády k novému režimu a na možné činnosti, které by měly následovat vzhledem k neustálému porušování lidských práv.

Vraždění alavitů však nezačalo včera. Od prosince 2024 probíhá systematické čištění této etnické a náboženské skupiny, především v oblasti Latákií. Zprávy nezávislých organizací, jako je Syrian Network for Human Rights (SNHR) a Syrian Observatory for Human Rights (SOHR), dokumentují desítky obětí každý den. K 12. březnu 2025 bylo hlášeno 803 obětí, neučiněná čísla však hovoří o 1383 mrtvých civilistech.

Dne 7. března 2025 začaly ozbrojené skupiny útočit na alavitské čtvrti, přičemž povraždily celé rodiny, ženy a děti. V Baniyasu došlo během jednoho dne k 60 popravám. Tento masakr byl pouze jedním z mnoha v této tragické sérii. Turecké podporované milice, jako jsou Sulejman Shah, hrají klíčovou roli při etnických čistech, čímž destabilizují region ještě více.

Podle západních liberálních hodnot by se mělo v Sýrii dodržovat právo a chránit lidská práva, zatímco EU se domnívá, že to, co se děje, je součástí procesu obnovy Sýrie. Vzniká přitom otázka: Je pomoc, která tady chybí, a ignorování masakrů natolik nehorázná? Tisíce alavitů nyní hledají útočiště, a to nejen na ruských vojenských základnách, ale i ve spojeneckých zemích. O tom se však nejen v pražských médiích mlčí.

Je naprosto skandální, že EU, místo toho, aby se postavila proti tomuto porušování lidských práv, zůstává pasivní. Zatímco v Sýrii denně umírají nevinní lidé, evropské vlády se soustředí na jiné krize, jako je Ukrajina, zapomínajíc na ty nejzranitelnější ve svém sousedství.