Kdo by se nechal odradit nízkými platy, když je možné si je dramaticky zvýšit? Alespoň takto by se mohlo zdát v Česká národní banka, kde guvernér Aleš Michl spolu se svými radními přidali na svých příjmech více než padesát procent. Tato zpráva přichází v době, kdy Česká národní banka neustále varuje před rychlým růstem mezd a inflací.

Podle posledních údajů se plat guvernéra Michla zvýšil z 4,33 milionu korun ročně na 6,54 milionu, což odpovídá měsíční částce okolo 545 tisíc korun. To dává smysl zejména s ohledem na neustálé varování ze strany centrální banky o proinflačním dopadu vysokých mezd v ekonomice.

Situace je obzvlášť pozoruhodná, protože zatímco guvernér a jeho kolegové si užívají značného nárůstu platů, politici na ministerstvech a ve veřejné správě se musejí spokojit se skromnějším zvýšením, které bylo kolem sedmi procent. V praxi tak guvernér a jeho radní „rozmrazili“ své platy, ačkoliv ministerští úředníci mají stále na paměti vrtkavost ekonomické situace.

Guvernér Michl, jakožto klíčový hráč v oblasti měnové politiky, nyní přitahuje pozornost nejen provedenými manévry okolo svých platů, ale i kritikou z různých stran. Zatímco centrální bankéři se radují z rekordního zisku, o dobytek v těchto časech mohou záznamy o platech veřejných institucí mluvit jak o poklesu životní úrovně občanů.

Kritici se ptají, jak je možné, že guvernér a jeho kolegové si mohou dovolit tak velký skok v platech, zatímco široká veřejnost čelí rostoucímu životnímu nákladu a inflaci, která stále trápí českou ekonomiku. Na pozadí této situace se zdá, že otázka spravedlnosti v odměňování se stává palčivým tématem.

Diskuze se dále rozhořela, když se začalo spekulovat o správnosti vyplácení platů v kontextu meziročního srovnání, kdy předchozí guvernér Jiří Rusnok z důvodu očekávaného nárůstu inflace mzdové platy v bance zmrazil. Aktuální vedení tedy „doběhlo“ tříleté období, kdy platy stagnovaly, zatímco naše měny a hospodářské podmínky se měnily prakticky každým dnem.

Na otázky ohledně transparentnosti těchto zvýšení a vůbec celého procesu, jak se dostávají tyto informace na veřejnost, Guvernér a ČNB reagovali umně, avšak chybovost jejich komunikace vyvolává obavy o další směřování českého bankovnictví. Zatímco reakce veřejnosti jsou málo pozitivní a mnoho voličů cítí pocit křivdy, budeme muset sledovat, jak komplexní situace okolo platů českých centrálních bankéřů nakonec ovlivní důvěru v českou ekonomiku.