Slovenská expremiérka Iveta Radičová se po odchodu z politiky vrátila do akademického světa a zamýšlí se nad smyslem svého politického angažmá. Podle jejích slov začala skutečně aktivně působit v politice už v listopadu 1989. V oboru sociologie, jemuž se věnuje, cítí, že je potřeba nejen analyzovat politiku, ale také pracovat na reálných řešeních pro společnost.

Radičová se v minulosti podílela na klíčových reformách, včetně kombinace dětských přídavků a daňového bonusu, a také na reformě důchodového systému. „Některé z těchto návrhů, které jsme vytvořili tehdy, jsou nyní realizovány stávající vládou,“ říká s potěšením.

Na otázku, proč má pocit, že se současní politici k práci staví jinak, odpovídá, že lidstvo se dělí na ty, kteří ovládají, a ty, kteří jsou ovládáni. Tato dichotomie vytváří dva hlavní přístupy k vládnutí: hodnotový a pragmatický. Hodnotový přístup může snadno sklouznout k prázdným slibům a pofidérnímu moralizování, což je situace, které se, jak uvádí, nedávno stala kanadskému premiérovi Justinovi Trudeauovi, jehož sliby nakonec vyústily v jeho rezignaci.

Radičová podotýká, že je pro politiky důležité hledat rovnováhu mezi ideály a pragmatismem, jinak mohou skončit v pasti zklamání a frustrace veřejnosti. Zároveň se v rozhovoru zamýšlí nad tím, jak si vytvořit vlastní optimismus v této složité politické době, která postrádá silné a důvěryhodné vůdce.