Krize páté republiky: Politická paralýza ve Francii

Francouzská pátá republika, kterou ve 40. letech 20. století založil Charles de Gaulle, čelí bezprecedentní krizi. Současná politická scéna je rozdělená tako silně, že by ani konec prezidenta Emmanuela Macrona nemusel situaci zlepšit. Jeho mandát končí v roce 2027, avšak diskuze o jeho odchodu nabírá na intenzitě.

Nedávné volby a rostoucí napětí

V jarních volbách v roce 2024 Macronova centristická strana utrpěla porážku, když v eurovolbách dominovalo Národní sdružení Marine Le Pen. Na tuto prohru reagoval okamžitým vypsáním předčasných voleb, které však situaci ještě více zkomplikovaly. Vznikly tři politické bloky, přičemž nejsilnější je sjednocená levice a těsně za ní následuje Národní sdružení.

Hledání nového premiéra a protesty

Macron se nyní snaží najít svého pátého premiéra za pouhé dva roky. Očekává se, že François Bayrou bude odvolán kvůli nepopulárním opatřením na snížení rozpočtového schodku. Bayrou varuje před rizikem protestů, které by mohly připomínat události z Řecka, pokud nedojde k razantnímu snížení výdajů.

Vznikající napětí a obavy z revoluce

Odbory plánují rozsáhlé protesty proti Bayrouovým návrhům. Akce známé jako „žluté vesty“ se chystá na 10. září. Otázkou je, kam povede rostoucí nespokojenost ve společnosti, která mnozí kritici popisují jako revoluční.

Historie se opakuje? Čelíme novým bouřím?

Společenské a politické napětí připomíná události z roku 1968, kdy došlo k masovým protestům a následným změnám. Eric Chaney, bývalý hlavní ekonom pojišťovny AXA, poznamenal, že takovou nejistotu nezažil od svých studentských let.

Závěr: Co nás čeká?

Budoucnost francouzské politiky zůstává nejistá. Pokud Macron skutečně padne, otázkou je, zda je Francie připravena čelit chaosu, který by to mohlo vyvolat. Jedno je však jisté – Francie se nachází na křižovatce a další kroky budou klíčové pro její budoucnost.