Pouhý týden poté, co se objevily zprávy o plánu na vydání 150 miliard eur (přibližně 3,7 bilionu korun) společně z evropského rozpočtu, se vládní politici Německa a Francie začali přít o to, na jaké obranné výdaje by měly být tyto peníze použity. I když členské státy EU jednomyslně souhlasí s plánem na uvolnění rozpočtových pravidel, shoda na typech zbraní a dodavatelích chybí.

Německý kancléř Olaf Scholz, jehož vláda má skončit v dubnu, navrhuje, že by zbraně mohly pocházet i od zemí jako Velká Británie nebo Turecko. Turecko, s výraznou populací žijící v Evropě, by mohlo být ochotné dodávat vojenský materiál, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron zdůrazňuje potřebu posílit evropský zbrojní průmysl a nakupovat hlavně v Evropě.

Podle diplomatů v Bruselu může tato neshoda znamenat zpoždění na úrovni evropských armád a plánů na modernizaci zbrojení, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnostní architekturu EU. V současnosti probíhá snaha najít konsensus, která by umožnila urychlit rozhodnutí o armádních investicích.

Nová studie organizace SIPRI odhaluje znepokojivý trend – členské státy NATO za posledních pět let více než zdvojnásobily dovoz zbraní, přičemž více než dvě třetiny pocházely z USA. Činnost EU směřující k posílení evropského zbrojního průmyslu tak naráží na realitu silné závislosti na amerických dodávkách.

Amerika si během období 2020-2024 zajistila dominantní postavení jako největší vývozce zbraní se 43% podílem na trhu, následována Francií se 9,6 %. Evropské země, včetně Itálie a Velké Británie, investují do amerických stíhaček F-35 a protivzdušných systémů Patriot. Tento trend zvyšuje evropskou závislost na amerických technologiích, což prohlubuje příčiny pro obavy z transatlantické solidarity.

Zajímavým zjištěním studie je, že Evropa se stala největším odběratelem amerických zbraní poprvé za dvacet let, což ukazuje na nezměrný hlad po armádním vybavení. Přes 35 % zbraní dodaných do Evropy pochází právě z USA, což je více než pro Blízký východ. Avšak Saúdská Arábie zůstává největším odběratelem amerických zbraní celosvětově.

Zatímco Rusko stále patří mezi největší exportéry zbraní, jeho pozice se v důsledku západních sankcí a vnitřní situace výrazně zhoršila. Ruský vojenský export zažíval mezi lety 2020-2024 pokles o 64 %, což dokazuje, jak moudře se evropské země vyhýbají ruským zbrojovkám.

Z pohledu vývoje evropského průmyslu zbrojení nastal významný obrat, kdy se objevily zprávy o rostoucím vlivu německého zbrojaře Rheinmetall. Ti byli označeni za klíčového dodavatele pro řadu evropských států a jejich tanky Leopard se stávají nedílnou součástí armádní modernizace ve Střední Evropě.

Rostoucí americká dominance v oblasti zbrojení vyvolává otázky o budoucnosti evropské obrany. Jak moc budou jednotlivé členské státy EU ochotny investovat do vlastního obranného průmyslu, když zároveň musí čelit značným nákladům a zdržení spojeným s přechodem na nezávislost na amerických dodávkách? Odpovědi na tyto otázky by mohly zásadně ovlivnit bezpečnostní architekturu Evropy v nadcházejících letech.