6. března 2025 - Aktualizováno před 4 hodinami

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu úspěšně vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Tento start představuje teprve druhý let nové rakety, která poprvé vzlétla po letech odkladů v červenci loňského roku.

Raketa dosáhla přesného umístění satelitu zhruba hodinu po startu, což bylo potvrzeno společností Arianespace, která je provozovatelem Ariane 6.

Satelit CSO-3 je součástí širšího projektu, jehož cílem je posílení vojenské kapacity Francie na oběžné dráze. Jedná se o doplnění již existujících dvou satelitů, které byly vypuštěny v letech 2018 a 2020. Jak uvádí agentura AFP, státy Evropské unie stále disponují jen desítkami vojenských satelitů, což je výrazně méně než například Spojené státy nebo Čína.

Důležitost této mise přesahuje oblast technologií – UKAZUJE, že Evropa se snaží snížit svou závislost na externích zdrojích pro vesmírné technologie, a to jak ruských, tak amerických. V současnosti dominuje na trhu s komerčními satelity soukromá společnost SpaceX, jež patří Elonovi Muskovi, jehož vazby na administrativu bývalého prezidenta Donalda Trumpa zpochybňují bezpečný přístup Evropské unie na orbitu.

Nezávislost na vlastních vesmírných kapacitách by mohla přinést Evropě nejen technologické výhody, ale také posílit její obranné strategie ve světle nedávných geopolitických změn.

Nová generace rakety Ariane 6, která nahradila předchozí model Ariane 5, má významně zvýšit konkurenceschopnost Evropy v oblasti vesmírných cest. 'Tato raketa je levnější a schopná vynášet více satelitů na jednu misi,' uvedla Evropská kosmická agentura (ESA), která si již loni v létě zajistila objednávky na desítky letů s Ariane 6.

První start měl původně proběhnout již v roce 2020, avšak technické potíže, pandemie covidu-19 a geopolitická situace spojená s ruskou invazí na Ukrajinu vedly k neustálým odkladům. Podle BBC celý vývoj rakety stál přibližně 4 miliardy eur (101 miliard korun).

Na rozdíl od nových amerických raket není Ariane 6 částečně znovupoužitelná, a tak je pro každou misi nutné použít nový nosič. Přesto představitelé ESA věří v úspěch Ariane 6 na trhu. 'Naše každodenní životy jsou dnes neoddělitelně spojeny s informacemi ze satelitů, proti přírodním katastrofám či pro předpovědi počasí. Je nepřijatelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,' poznamenal šéf ESA Josef Aschbacher před startem.

V rámci vývoje rakety spolupracovali i odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze, kteří prováděli analýzy a zkoušky konstrukcí, včetně pevnostních testů krytu trysky pomocné rakety na tuhá paliva. Také kladli důraz na to, aby horní stupeň rakety byl udržitelně zlikvidován, což přispívá k ochraně kosmického prostoru před odpadem.