Evropa loni vyrobila rekordních 45 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento úspěch ovšem přichází se značnými výkyvy počasí, které ovlivnily jednotlivé části kontinentu. Například v České republice byly podmínky příznivé, zatímco na západě Evropy čelili obyvatelé jedněm z nejchladnějších let od poloviny 20. století.

Samantha Burgessová z Evropské klimatické služby Copernicus zdůraznila, že nově instalované solární elektrárny přispěly k rekordní výrobě elektřiny z vody, větru a slunce, a to i přes špatné počasí pro solární energetiku.

Západní Evropa zažila extrémní oblačnost a deště, zatímco východní část měla sušší a teplejší podmínky. Burgessová uvádí, že zatímco na západě kontinentu panovaly tlakové níže, které přinášely bouřky z Atlantiku, východ se potýkal s tlakem vyššího stupně, což vedlo k nedostatku oblačnosti a srážek.

V českých regionech, jako jsou Morava a části východních Čech, se podmínky pro výrobu zelené energie výrazně zlepšily. Loni v naší zemi vzrostla výroba energie, zejména ze solární energie, ale stále zaostáváme za průměrem Evropské unie v rozvoji obnovitelných zdrojů.

Jan Krčál, expert z organizace Fakta o klimatu, naznačuje, že je důležité investovat do solární a větrné energetiky a její doplnění zemním plynem může přispět k dlouhodobě nízkým cenám elektřiny.

Evropa pod tlakem klimatických změn

Podle zprávy evropských vědců se loňské sněhové stavy v střední Evropě výrazně zhoršily. Některé oblasti zažily až o 50 dní méně sněhu, což má vážný dopad na ekosystémy a přírodní zdroje.

Evropa jako celek se stává jednou z nejzranitelnějších oblastí světa vůči oteplování a klimatickým změnám. Celeste Saulová z Světové meteorologické organizace upozorňuje na extrémní projevy počasí, jako jsou tropické dny a bouře, které způsobily smrt více než 300 lidí.

Bouře Boris, která se vyskytla v Česku, měla pravděpodobně zesílený dopad v důsledku klimatických změn. Odborníci varují, že tento trend bude pokračovat, dokud svět nepřejde na obnovitelné zdroje energie a nezastaví emise skleníkových plynů.

Andrew Ferrone z Světové meteorologické organizace dodává, že adaptace měst na klimatické změny je nezbytná. Odhaduje se, že více než polovina evropských měst již má svůj adaptační plán, což je výrazný pokrok oproti minulosti.

Znepokojení mezinárodního společenství

Na závěr se vědci obávají o oslabení klimatických a meteorologických institucí pod vládou Spojených států. Florence Rabierová, ředitelka Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, varuje, že jakékoli omezení financování může mít negativní dopady na mezinárodní meteorologickou spolupráci.

Na závěr, Evropa se nejen snaží dosáhnout zásadních cílů v obnovitelné energii, ale také čelí naléhavým výzvám vyplývajícím z klimatických změn. Budoucnost naší planety závisí na našich dnešních rozhodnutích.