Evropská unie se chystá na velké zbrojení, a to i za přispění tradičně šetřivých států, jako je Německo a severské země. Na mimořádném summitu v Bruselu minulý týden lídři států EU jednomyslně podpořili návrh Evropské komise na uvolnění rozpočtových pravidel, což umožní národům zvýšit výdaje na obranu bez porušování unijních dluhových pravidel.

Zavedení nového finančního nástroje ve výši 150 miliard eur na obranné investice je průlomovým krokem, který symbolizuje politickou jednotu v rámci EU v těžkých časech. Evropské země si uvědomují naléhavost situace, zejména v kontextu přetrvávajících hrozeb z východu, a přitom se snaží zvýšit svoji obranyschopnost.

Podle analytika Erica Maurice z bruselského think-tanku se však stále nedá přesně říct, kolik země EU skutečně do obrany investují. Existují obavy, že politické sliby o zvýšení obranných výdajů by mohly zůstat pouze na papíře. Maurice varuje: „Nevíme, kolik zemí bude skutečně ochotno si ty peníze půjčit, neboť by je musely později splatit. Uvidíme, kdo bude připraven přijímat další dluhy.“

Navíc je zde historický precedent: státy EU se v minulosti několikrát zavázaly k navýšení výdajů na obranu, ale na jejich realizaci často nedošlo. Vzpomínky na ruskou invazi na Ukrajinu mnohé země motivují, ale skeptici se obávají, že se situace opět zvrátí a státy se vrátí k obvyklému šetření.

Na summitu došlo také k zajímavému vyústění v podpoře Ukrajiny. Zatímco 26 evropských lídrů podpořilo další vojenskou pomoc Ukrajinské republice, maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil odpor, což signalizovalo jeho stále se zmenšující vliv v rámci EU. Maurice poznamenává, že tento moment ukazuje na marginalizaci Orbána, když ostatní státy souhlasily s podporou Ukrajiny, přičemž se s ním nikdo nechtěl komplikovaně vyjednávat.

Jak se EU mění pod tlakem pokračující války a nového amerického vedení? Jsou Evropa a její občané připraveni investovat více do obrany na úkor jiných oblastí? Tato témata zůstávají klíčovými otázkami v nadcházejících měsících.