Estonský parlament 26. března schválil ústavní změnu, která odebírá volební právo v místních volbách občanům nečlenských států Evropské unie. Tímto krokem se především dotkne Rusů a Bělorusů, jak uvedla Estonská veřejnoprávní televize (ERR).

Estonsko, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, zahrnuje i velkou komunitu 322 700 etnických Rusů. Podle údajů z roku 2022 má asi 90 000 z nich ruské občanství, což vyvolává otázky o jejich budoucnosti v Estonsku po této změně.

Napětí mezi pobaltskými státy a Ruskem, včetně jeho spojence Běloruska, vzrostlo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. V roce 2022 Estonsko zakázalo občanům Ruska získávat víza a povolení k pobytu za účelem práce, podnikání či studia. Estonský premiér Kristen Michal se po hlasování vyjádřil: „O našem místním životě nebudou rozhodovat občané agresorských států, ale my sami.“

Novela nyní poskytuje volební právo pouze občanům Estonska a Evropské unie. Osoby bez určeného občanství a osoby bez státní příslušnosti budou moci hlasovat pouze v nadcházejících volbách, které se uskuteční 19. října. Změnu podpořilo 93 ze 101 poslanců a nyní byla zaslána prezidentovi Alaru Karisovi k podpisu.

Lauri Laats, předseda frakce Centristické strany, která se stavěla proti návrhu, označil rozhodnutí za špatné a nedemokratické, zatímco Toomas Uibo, předseda liberální politické strany Estonsko 200, argumentoval, že zákon není diskriminační, protože lidé mají svobodnou volbu stát se estonskými občany.

Tato rozhodnutí přichází v době, kdy Estonsko výrazně zvyšuje svůj obranný rozpočet. Na rok 2024 je alokováno 3,2 % HDP na obranu, což je více než dvojnásobek výdajů před vypuknutím války na Ukrajině. Estonsko plánuje do roku 2025 zvýšit obranný rozpočet na 5 % HDP, reagující na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a na výzvy amerického prezidenta k navyšování výdajů na obranu.