Ruská ekonomika čelí tvrdému tlaku západních sankcí, ale podle premiéra Michaila Mišustina dokáže obstát lépe než mnohé jiné země. Na 24. zasedání Státní dumy předložil obšírnou zprávu, kde se pochlubil růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,1 % v roce 2023. Přitom nominální hodnota HDP poprvé překročila 200 bilionů rublů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2020.

Mišustin uvedl, že motor by měla tvořit domácí poptávka, jak spotřební, tak investiční. Zároveň se pochlubil nárůstem federálních příjmů o více než čtvrtinu na 36,7 bilionu rublů, což umožnilo financovat nejen sociální programy, ale také vojenskou operaci na Ukrajině. Ovšem podle analytiků je optimismus vlády předčasný.

Centrální banka Ruska, vedená Elvirou Nabiullinovou, se s nízkou inflací potýká mnohem obezřetněji a udržuje klíčovou sazbu na 21 %. Vzhledem k inflaci na úrovni 10,1 % a očekávanému růstu HDP mezi 0,5 % a 1,5 % v příštích letech panuje mezi ekonomy obava, že současná ekonomická politika přinese spíše stabilizaci než růst.

Pro zajímavost, výdaje na obranu se odhadují na více než 8 % HDP, což je nejvyšší číslo od doby Sovětského svazu. Ekonom Vladislav Inozemcev varoval, že vysoké vojenské výdaje mohou v budoucnu negativně ovlivnit celkový ekonomický růst.

Je zde také otázka návratu zahraničních firem, jako je francouzský Renault, který zvažuje opětovný vstup na ruský trh. Vláda již připravuje podmínky pro návrat zahraničních investic, ale vyžaduje vysokou míru lokalizace.

Ruské zbrojovky pracují na plné obrátky, což vytváří narůstající tlak na ceny materiálů a surovin. Tento nárůst poptávky po surovinách se nyní přenáší na civilní sektor, což dále zvyšuje inflaci. Vláda se snaží stabilizovat situaci, ale ekonomická realita ukazuje, že se bude muset čelit komplikované budoucnosti, zvláště pokud sankce budou trvat.