Česká ekonomika se podle některých statistik v poslední době vypadá na vzestupu, avšak situace je daleko složitější, než se může zdát na první pohled. Tomáš Mikolov, významný odborník na umělou inteligenci, nedávno opustil Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, přičemž si stěžuje na nedostatek kvalitních grantů. Jeho odchod vyvolává otázky o efektivitě vládní podpory českého výzkumu.

Problematika financování vědy v České republice je značně komplikovaná. Vědci musí vynakládat obrovské úsilí, aby získali alespoň průměrné platy, přičemž bojují o několik kompetitivních grantů, které vyžadují nejen odbornou, ale také administrativní zdatnost. V průměru se úspěšnost v grantových soutěžích pohybuje okolo 20 %, což znamená, že většina času vědců je promrhána psaním návrhů projektů, místo aby se věnovali vlastnímu výzkumu.

Pokud tedy vědecký tým předloží kvalitní návrh na grant zaměřený na změnu klimatu, bude mít šanci na úspěch, pokud nebudou zpochybňována fakta, jako je vliv CO2 na globální oteplování. Naopak, pokud grant týkající se obnovitelných zdrojů předloží návrh na srovnání ekologického dopadu různých typů elektráren, může narazit na odpor některých komisařů.

Důsledkem podfinancování a administrativní zátěže je, že vědci se čím dál více přesouvají od výzkumu k administrativní činnosti. To může vést k poklesu inovací a posílení starých struktur, což je pro budoucnost české vědy a ekonomiky velmi varovný signál.

Co se týče globálních ekonomických trendů, Donald Trump zavedl cla, která mají přimět domací výrobce, aby byli konkurenceschopnější. Nicméně, ekonomové varují, že tyto celní války by mohly mít devastující dopad na jak americkou, tak evropskou ekonomiku. Například očekává se, že dovoz automobilů do USA podraží o 25 %, což se nutně promítně do cen pro koncové spotřebitele.

Dovoz aut z Evropy pro automobilky, jako je Volkswagen, se zdraží, což může vyústit v dalekosáhlé efekty na dodavatelské řetězce a následně i na ceny v obchodech. Tyto změny by mohly postihnout evropského spotřebitele mnohem více, než se očekává, tím, že ceny rostou kvůli již tak vysoké inflaci spojené s různými ekologickými regulacemi.

Vedle toho Evropská unie sankcionovala automobilky, což by mohlo vést k dalšímu zdražování. Spotřebitelé nakonec opět ponesou břemeno nákladů a otázka, zda EU skutečně podporuje evropský automobilový průmysl, je více než relevantní. Jak ukazují nedávné statistiky Eurostatu, český HDP v paritě kupní síly sice vzrostl, ale jaký má reálný dopad na úroveň životní úrovně Čechů, je diskutabilní. Pro mnohé je tak klíčové zamyslet se, jak reálně se situace vyvíjí a zda není pouze iluzí prezentovanou ve statistikách.