Utkání mezi nejlepšími českými fotbalovými kluby, které se vždy považovalo za událost, se v sobotu na Letné proměnilo v chaos. Minimální souvislé kombinace, absence šancí a místo pohledného fotbalu jsme byli svědky souboje nervů, chyb a vyjádření frustrace na hřišti.

Jak může být situace v českém fotbale lepší?

Měli bychom se zaměřit na několik klíčových bodů:

1. Nahrazení soubojové mentality kreativitou v hře.

Bohužel česká nejvyšší soutěž buduje svou pověst jako liga založená na soubojích. Když sledujeme mladé hráče, často slyšíme, že pokud nebudou vyšší než 180 cm, jejich šance na profesionální kariéru se rapidně snižují.

Ve skutečnosti ovšem na evropských scénách vyhrává technický a rychlý fotbal. Připomeňme si, že když Mohamed Salah převládal v Premier League, tak byl obratný a technicky zdatný hráč, a ne pouze silný.

Pokud se týmy snaží dostat do Evropy, často zapomínají, že musí vycházet z kvalitní domácí soutěže a rozvinout styl hry, který odpovídá mezinárodním standardům.

V Anglii již před mnoha lety pochopili, jak důležité je pěstovat herní dovednosti namísto hrubé síly. Přítomnost kvalitního tréninku se odráží v úspěších jejich klubů na mezinárodní scéně.

Český fotbal stále tápá, což se ukázalo jasně během derby. Když Mojmír Chytil zasáhl Peter Vindahl, byl okamžitě vyloučen po zásahu VAR. Trenér Jindřich Trpišovský vyjadřoval pochopení pro Chytilovu situaci, ale opravdu je nutné se zabývat tímto chováním na hřišti?

Je důležité, aby se hráči chovali férově a věnovali pozornost tomu, jaký mají na hřišti vliv. Vedení klubu by mělo více dbát na výchovu hráčů v tomto ohledu, jinak se český fotbal nikdy neposune dál.

V seznamu karambolů se jedná o různé incidenty, které slávisté v posledních letech zažili, a není to náhoda. V derby na jaře 2023 se Ogbu zbytečně zranil, v předešlém kole v Evropské lize udělal kung-fu zákrok, a za to vyfasoval červenou kartu.

S posledními statistiky, kdy Slavia obdržela více než tři branky z nedorozumění v obraně, je zřejmé, že je potřeba více strategických vědomostí. Tým by měl více spolupracovat v obraně i útoku, což může být klíčové pro úspěch v blízké budoucnosti.

Příklady jako schránkový gól, který přišel na základě nedorozumění mezi hráči, ukazují, jak daleko je potřeba se posunout. Pokud se tým nenaučí provádět správná rozhodnutí, budou podobné chyby pokračovat.

Nakonec, co se týče přípravy klubu, je potřeba se důrazně zaměřit na trénink rozhodování hráčů a jejich týmovou práci, a to jak v útoku, tak v obraně. Toto je klíčový aspekt, který české týmy často opomíjejí v porovnání se svými evropskými protějšky. V čelním postavení by proto měly být kluby více proaktivní a zaměřit se na vzdělávání svých mladých talentů. Krize, která český fotbal trápí, se totiž netýká pouze jednotlivých hráčů, ale celého systému.