Napětí v Tchajwanském průlivu se opět vyostřuje. Čínské Lidové osvobozenecké armády (PLA) obvinily Kanadu a Austrálii, že svým vojenským nasazením v této strategicky důležité oblasti vysílají "nesprávné signály" a zvyšují bezpečnostní rizika. Podle čínských představitelů jsou jejich lodě nejen problémem, ale i jasnou provokací.

Kanadský mluvčí zároveň potvrdil, že k probíhajícímu nasazení lodí se nechtěl vyjádřit. Fregata Ville de Québec, která operuje v Tchajwanském průlivu v rámci operace Horizon, má za úkol podporovat mír a stabilitu v indo-pacifickém regionu. Kanadská vláda dodala, že fregata v posledních dnech operovala ve filipínské ekonomické zóně.

Na dotaz ohledně situace v Tchajwanském průlivu zatím Austrálie, která tam vyslala raketový torpédoborec Brisbane, neodpověděla.

Tchajwanská armáda mezitím zdůraznila, že důsledně sleduje pohyb v průlivu a na ochranu bezpečnosti a stability nasazuje své letecké a námořní síly. Pro zajímavost, oblastí proplouvají i lodě spojeneckých států, včetně USA, Velké Británie, Kanady a Francie, které pokládají tento průliv za mezinárodní vodní cestu.

Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a jeho oficiální politika jednoho Číny arguje, že Tchaj-wan nemá mít status samostatné politické entity. I přesto však Tchaj-wan funguje de facto jako nezávislý stát od roku 1949 se svou vlastní vládou a pravidelnými volbami. Čína také nárokuje Tchajwanský průliv jako součást svých teritoriálních vod, což Tchajwanská vláda důrazně odmítá.

Tento vývoj událostí znovu otevírá otázky o bezpečnosti v regionu a o tom, jak daleko jsou jednotlivé státy ochotny zajít, aby ochránily své zájmy.