Nový výzkum odhalil fascinující způsob, jakým soli ovlivňují pohyb a strukturu bahenních proudů na Marsu. Typ a koncentrace solí mohou zásadně ovlivnit to, jak daleko se tyto proudy dostanou a jaké tvary vytvoří. Mezinárodní tým vědců, vedený Ondřejem Krýzou z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, přinesl revoluční poznatky v této oblasti.

Výsledky experimentů, které byly provedeny v unikátní nízkotlakové komoře na britské Open University, byly publikovány v prestižním časopise Communications: Earth & Environment. Tyto studie poskytují nové pohledy na geologické procesy na rudé planetě, které by mohly ovlivnit naše chápání Marsu jako místa s potenciálem pro existenci života.

Atmosferický tlak na Marsu je přibližně 160krát nižší než na Zemi, což znamená, že kapalná voda zde nemůže dlouhodobě existovat na povrchu. Přesto se vědcům podařilo experimentálně prokázat, že přítomnost solí výrazně ovlivňuje pohyb bahna na Marsu a vytváří tak unikátní geologické struktury. "Naše experimenty pomáhají vysvětlit paradox, jak je možné, že se na povrchu Marsu nacházejí bahenní sopky, přestože nepanují podmínky, které by bahno udržely v kapalném stavu," říká hlavní autor studie Ondřej Krýza.

Podle jeho slov mohou různé chemické složení solí ovlivnit i samotnou strukturu bahenních proudů. Například, zatímco na Zemi soli v bahně nezmění jeho vzhled, na Marsu tomu tak není. Vědci zjistili, že s rostoucí koncentrací solí jsou bahenní směsi schopny se pohybovat dále, ale s určitými solmi se může jejich dosah paradoxně zkrátit.

Toto pozorování má zásadní dopady na budoucí výzkum Marsu. Různé tvary bahenních proudů na Marsu, které mohou připomínat dlouhé provazce lávy či široká jezírka, naznačují, že v nízkém atmosférickém tlaku jiného složení solí povedou k úplně jiným výsledkům. Dále krystalizace solí ovlivňuje i barvu povrchu planety, což může pomoci při identifikaci bahenních struktur z satelitních pozorování.

Odborníci také upozorňují, že soli na Marsu mohou drasticky měnit teplotu, při které voda v bahně začne vřít nebo zamrzat, a tím se mění i samotné tokové vlastnosti bahna. Tato fakta podtrhují důležitost výzkumu chemických složek na Marsu a jejich potenciální vliv na formování krajiny.

Zajímavé je, že soli nenajdeme pouze na Marsu, ale i na jiných tělesech sluneční soustavy. Například na trpasličí planetě Ceres dokazují, že na povrchu mohl existovat kapalný stav vody v minulosti. Na měsících Jupiteru a Saturnu může existovat kryovulkanismus, kde vyvěrání směsi vody, amoniaku a solí může mít zásadní význam pro vznik potenciálně mikrobiálního života. Tato zjištění posouvají naše chápání planetárních procesů a otevírají nové otázky k výzkumu mimo naši planetu.