V České republice existuje řada firem, které mají ve svém názvu odkaz na Česko nebo Československo, přičemž mnohé z nich vznikly před rokem 1989. Po sametové revoluci ale došlo k výrazné transformaci a většina těchto podniků přešla do vlastnictví zahraničních firem. Zatímco názvy firem zůstaly nezměněny, jejich národní identita se často stala pouze marketingovým nástrojem.

Podle Petra Lesenského, majitele agentury Lesensky.cz, názvy českých značek vytvářejí dojem stability a tradice. "Historické aspekty mají v tomto kontextu velký význam, jako například Česká spořitelna, která se obnovila v 19. století a její název odráží místo jejího působení," říká.

Přestože některé firmy, jako je Česká zbrojovka, se prezentují jako české značky na zahraničních trzích, poukazují ekonomové na širší souvislosti. "Mnozí zahraniční vlastníci si udržují český název pro silné povědomí o značce mezi zákazníky," dodává Milan Bednář, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE.

Česká spořitelna, největší banka v zemi podle počtu klientů, byla skutečně česká pouze do roku 2000. Poté ji převzala rakouská skupina Erste Bank, která ji vlastní dodnes. Ta je významně zainvestována zahraničními institucionálními investory, přičemž podíl na akciích drží především rakouské subjekty. Akcie Erste se obchodují na vídeňské i pražské burze, což ukazuje na silné mezinárodní spojení této instituce.

Je fascinující, jak se české názvy firem dokážou udržet v globálním ekonomickém prostředí, i když jejich vlastníci pocházejí ze zahraničí. Pro spotřebitele to představuje jakýsi paradox, který vzbuzuje otázky o národní identitě v době globalizace.