Zástupci českého plynárenství se shodují, že využívání zemního plynu bude v následujících letech klíčové nejen pro zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí oxidu uhličitého, ale také pro zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla a elektřiny. Zemní plyn může nabídnout sezonní podporu pro obnovitelné zdroje energie a je i cenově výhodný.

„Zemní plyn se v Česku stane základním palivem na příštích dvacet let. S celosvětovými zásobami plynu nemáme žádný problém, ať už se poptávka zvedne,“ říká Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Zdůrazňuje, že se zvýší hlavně podíl zkapalněného zemního plynu (LNG).

Plyn najde největší uplatnění v systémech centrálního zásobování teplem, na které je v Česku závislých přibližně čtyři miliony obyvatel. Kotrba navíc uvádí, že současná plynárenská infrastruktura je připravena na zvýšenou poptávku po plynu pro vytápění.

Zařízení na výrobu tepla z plynu výrazně přispěje k dekarbonizaci, zejména nahrazením uhlí v tepelných a elektrárenských zdrojích.

„V těchto oblastech jsou již nyní realizovány miliardové investice do plynových zdrojů. Tyto zařízení budou nejen vyrábět teplo, ale i elektřinu v obdobích, kdy není možné spolehnout se na sluneční energii nebo vítr. Očekáváme, že výroba elektřiny z plynu do roku 2035 vzroste více než trojnásobně,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie ve společnosti EGU.

Zatímco expert na energetiku upozorňuje, že je mnoho nejistot ohledně budoucích regulací a cílů EU v oblasti dekarbonizace, odhaduje, že systémy centrálního vytápění by měly být prioritou pro pokrytí tepla ve městech. V oblastech, kde není centrální vytápění dostupné, je však indikován růst individuálního plynového vytápění.

Investice do plynových kotlů jsou i nadále ekonomicky výhodné, a to minimálně do konce jejich předpokládané životnosti. „Domácnosti nemají důvod urychlovat odchod od plynu. Plynový kotel je výhodný obzvlášť v oblastech bez centrálního zásobování,“ dodává Macenauer.

Tepelná čerpadla nejsou vždy cenově výhodná a jejich instalace vyžaduje dodatečné investice do úprav budov. Díky plynofikaci a modernizaci tepláren se podle EGU očekává do roku 2030 významné snížení emisí skleníkových plynů o přibližně 6 milionů tun CO2 ročně.

Plynární technologie, jako vysokoúčiná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), přispěje k zajištění výkonové přiměřenosti české elektrizační soustavy a nabídne potřebnou flexibilitu během transformačního období. Vzhledem k těmto faktorům by měly plynové teplárny hrát klíčovou roli v energetickém mixu ČR v nadcházejících letech.