KOMENTÁŘ / Mezi špatnými zprávami a neustálým kvílením opozice o tom, že Česko je zemí plnou krizí, zaujala nedávná analýza Českého statistického úřadu o stavu hospodaření vládních institucí za rok 2024. Tato analýza naznačuje, že české veřejné finance se skutečně uzdravují, a to velmi výrazně. V minulém roce se schodek vládních institucí snížil o 1,5 procenta HDP, na úroveň 2,2 % HDP. To je nejlepší úroveň od vypuknutí pandemie covidu-19.

Když v roce 2021 nastoupil do úřadu nový kabinet Petra Fialy, čelil řadě výzev, včetně obřích schodků rozpočtů, které zanechala předchozí vláda Andreje Babiše. Tehdy se české veřejné finance nacházely na pokraji propasti, což připomínalo loď bez kormidla a brzd.

Deficit vládního hospodaření je však pouze jedním z měřítek; zahrnuje i příjmy z daní, dotací a sociálních příspěvků. Zatímco vláda Babiše skončila s deficitem ve výši 312 miliard korun, což představovalo 5 % HDP, Fialova vláda od svého nástupu začala schodek snižovat, i když se očekávalo, že kvůli povodním se deficit stabilizuje na 3,7 % HDP. Výsledný schodek byl nakonec o 1,5 % HDP nižší, než se předpokládalo.

Co k tomu vedlo?

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 %, což se promítlo do nárůstu o téměř 207 miliard korun. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u sociálních příspěvků, daní z příjmu a daní z výrobní a dovozové činnosti.

Naopak výdaje sektoru vládních institucí vzrostly pouze o 2,9 %, což obnáší 98,1 miliardy korun. Největší nárůst byl opět v oblasti sociálních dávek a obrany, přičemž jednou z priorit Fialovy vlády bylo omezit výdaje na dotace pro podnikatele.

Vnitřní rozpočtové hospodaření evidovalo deficit 212,4 miliardy, zatímco místní vlády vykázaly více než 55 miliard korun v přebytku, a sektor sociálních fondů utrpěl deficit 20,1 miliardy korun.

Česká republika poprvé od covidu splnila kritéria Maastrichtu pro schodek, nyní se ten strukturalizovaný snížil z 2,7 % na 1,9 % HDP. Aktuální míra zadlužení veřejných financí dosáhla úrovně 43,6 % HDP.

Z pohledu budoucnosti je trend vývoje správný, ale opětovné nastolení nezodpovědné rozpočtové politiky by mohlo vést k vážným problémům. Jak řekl ministr financí Zbyněk Stanjura: „Pokud srovnáme dnešní zadlužení s tím, co bylo dříve, vidíme výrazné zpomalení trendu růstu. Nárůst o 11 procentních bodů, ke kterému došlo v čase covidu, je nyní minulostí. Špatná rozpočtová politika resortu Andreje Babiše však nadále dopadá na naše veřejné finance.“

Tento vývoj naznačuje optimističtější vyhlídky pro českou ekonomiku, avšak klíčová otázka zní: Jak se naši političtí lídři poučí z chyb minulosti a zajistí udržitelnost veřejných financí i v budoucnosti?