Lula kritizuje Západ na summitu BRICS

V neděli zahájil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva důležité setkání zemí skupiny BRICS, které zahrnuje Rusko, Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku, spolu s dalšími státy jako Írán a Egypt. Na summitu však absentovali klíčoví hráči, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina, což dává tušit možné napětí v rámci této koalice.

Varování před kolapsem multilateralismu

Lula se na začátku summitu ostře postavil proti Západu, varoval před nebezpečím globálního kolapsu multilateralismu, což je zásadní téma po osmdesáti letech od konce druhé světové války a vzniku Organizace spojených národů. „Pokroky v oblasti klimatických opatření a obchodních dohod jsou nyní ohroženy,“ upozornil prezident.

Trumpova cla a mezinárodní napětí

Tato slova brazilského lídra byla reakcí na rozhodnutí Donalda Trumpa zavést nová cla proti zemím BRICS, které se snaží o alternativní modely vůči americkému dolaru. Lula obvinil Trumpa z ekonomického nátlaku a zdůraznil potřebu autonomních ekonomik.

Kritika nad zhoršujícími se podmínkami v Gaze a útoky v Íránu

Nezůstal však jen u kritiky Spojených států. Taktéž odsoudil „genocidu v Gaze“, za kterou dle jeho názoru nese zodpovědnost Izrael, a vyjádřil nesouhlas s vojenskými akcemi v Íránu, které patří mezi členské státy BRICS.

NATO a zbrojení za 5 procent

Prezident Lula také zkritizoval členské státy NATO za rozhodnutí zvýšit výdaje na obranu o 5 procent v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, která trvá už čtvrtý rok.

Síla skupiny BRICS a její budoucnost

Podle britského deníku The Guardian má kritika brazilského prezidenta svou váhu, neboť skupina BRICS zahrnuje 40 % světové populace. Nicméně ekonomická síla jednotlivých členů se liší. Čína jako nejmocnější člen skupiny oslabil význam samotného uskupení, zejména po absenci jejího prezidenta na jednání.

Ekologie v agendě BRICS

Ekologická organizace Greenpeace vyzvala členské státy BRICS, aby využily příležitosti a zapojily se do boje proti klimatickým změnám, zejména nyní, kdy jsou některé z těchto zemí obzvláště zranitelné vůči změnám klimatu.

Nová partnerství a umělá inteligence

Na summitu se projednávala i otázka umělé inteligence, s důrazem na potřebu správy této technologie v souladu s hodnotami globálního Jihu. BRICS přivítalo nové potenciální partnery, jako Bělorusko, Bolívíi a další státy, a potvrdilo závazek k posílení spolupráce.

Palestinská otázka a členská rozšíření

Během summitu se také otevřeně probrala problematika Palestiny a vznik palestinského státu, což podtrhuje roli skupiny BRICS v mezinárodní politice. Celkově se setkání BRICS ukazuje jako klíčové pro budoucnost spolupráce mezi zeměmi globálního jihu.