Obří skandál a ticho na scéně

Skandál kolem Blažka je tak zásadní, že by za normálních okolností vyvolal vlnu protestů. Ale žijeme v době, kdy se emoce zmítají na sociálních sítích, zatímco svět kolem nás zůstává tichý. Náš veřejný prostor je zahlcen informacemi o Gaze, zatímco lidé jako Milion chvilek se spíše snaží zjistit, co se vlastně děje.

Zvláštní úkaz: Společnost se semkla, ale mlčí

Tato situace je zvláštní: málokdy se společnost sjednotí tak silně, aby jednomyslně odsoudila skandál, jako je tento. Komentátoři, analytici, média a podnikatelé spolu hovoří o obrovském nešvaru. A přece nikdo nezakročí. Proč? Protože se to zdá nepatřičné.

Vláda zůstává v bezpečí, i když skandál hrozí

Kabinet Petra Fialy je pod palbou kritiky, ale strach z horších alternativ je silnější. Nikoho nezajímá skutečný „zápas“ z minulosti, kdy se za každou malichernost demonstrovalo. Dnešní realitou je tišší Facebook a zoufalé komentáře jednotlivců, kteří už i rezignovali na aktivismus.

Založení strachu: Klid na povrchu, bouře pod ním

Strach, že by se věci mohly vrátit pod vládu Andreje Babiše nebo Okamury, drží současnou vládu pevně při moci. I když se zdá, že Blažek a jeho okolí manipulují děním, mnozí lidé v zákulisí vědí, že situace je složitější.

Kde jsou hlasy občanského aktivismu?

Dnes je aktivismus v Česku skoro jako zbytečný nástroj pro mocenské boje. Mnohé organizace se neodváží kritizovat vládní koalici, protože mají strach o své pozice. Všechny ty populární protesty se dnes zdají být nahrazeny mlčením a obranou jednotlivců, kteří jsou spíše v bezpečí.

I voliči ztrácejí trpělivost

Voliči koalice SPOLU už dávno nejsou loajální; jsou znudění a zklamaní. Ale nechtějí návrat do minulosti. Žádají pouze drobné změny – pryč s Blažkem, možná i Stanjurou, ale vládu nechtějí shodit.

Tragédie současného stavu

Tento skandál je jedním z největších za poslední dvacetiletí, ačkoli pod jeho tíhou je ticho. Vláda se vyhýbá zodpovědnosti, zatímco premiér Fiala bezstarostně cestuje po zemi, a to vše za přítomnosti ospalého, apolitického obyvatelstva.

Groteskní a tragické v jednom

Média i neziskovky mlčí, elita se bojí promluvit. Občanský aktivismus se snaží hrát mrtvého brouka. Tato groteskní situace je zároveň tragická. Čím déle se snažíme tvářit, že se nic neděje, tím více vše ztrácíme.