Od roku 2019, kdy Nayib Bukele převzal vedení Salvadoru, se země potýká s hospodářskými problémy, které zahrnují vysoké zadlužení a stagnující ekonomiku. Bukele v roce 2021 jako první na světě zavedl bitcoin jako oficiální měnu, vedle amerického dolaru, což vzbudilo velký mezinárodní zájem.

Prezident Bukele tehdy slíbil, že se vyhne tradičním kapitálovým trhům a místo toho se zaměří na inovativní přístupy k financování, včetně projektů tokenizovaných dluhopisů na blockchainu. Jeho plány zahrnovaly také investice do nákupu bitcoinů v hodnotě 500 milionů dolarů a výstavbu bitcoinového města v džungli.

V průběhu času však Salvador čelil velkým historickým výzvám; hodnoty jeho dluhopisů klesaly a vláda byla nucena odkládat výplaty státních zaměstnanců. V roce 2023 se země začala od experimentu s bitcoinem odklánět, a to pod tlakem Mezinárodního měnového fondu, který nakonec schválil půjčku přesahující miliardu dolarů, ale vyžadoval změny legislativy, které omezily používání bitcoinu.

Důvodem zrušení bitcoinu jako oficiální měny byly nejen nedostatečné výsledky, ale také problémy s nízkou digitální gramotností populace a nedostatečný zájem ze strany občanů. V roce 2022, v době největšího boomu, bitcoin přijímalo pouhých 20 % podniků, zatímco většina Salvadorců stále upřednostňovala hotovost nebo platební karty.

Odhady odborníků, jako je ratingová agentura Moody's, naznačují, že experiment s bitcoinem stál Salvador téměř 400 milionů dolarů, což je více, než jakékoliv příjmy, které získal z těžby kryptoměn. Prezident Bukele i nadále čelí silné veřejné podpoře, která odhaduje přes 90 %. Tato podpora však nevznikla díky pokusům s kryptoměnami, ale především díky jeho tvrdým opatřením proti kriminalitě.

Zda Salvador tuto situaci dokáže překonat, zůstává zatím otázkou, která znepokojuje jak odborníky, tak občany.