Nový skandál ve světě zdravotnictví! David Geier, známý propagátor teorie, že vakcíny obsahující thimerosal vyvolávají autismus, vede studii, která má posoudit vliv očkování na vznik autismu ve Spojených státech. Názor odborníka Stevena Blacka, předního amerického vakcinologa, naznačuje, že výzkum Geiera ovlivní veřejné mínění, i když je podle něj zřejmé, že jeho argumenty jsou předem zaujaté.

Tato studie přichází v době, kdy se v Texasu a dalších státech šíří viry spalniček a oběti na životech dětí narůstají. Geierovy výsledky se dostanou na veřejnost a vyšlou mezi odpůrce očkování signál, že jejich názor je brán vážně. Avšak je důležité si uvědomit, že bezpečnost vakcín stále zůstává neochvějná. Většina odborníků v oblasti medicíny se jednoznačně shoduje, že thimerosal nebyl ve vakcínách používán už více než 20 let, zatímco počet případů autismu nadále roste.

Geier, který ma bakalářský titul v biologii, nemá žádné formální vzdělání v oblasti medicíny. Jeho projednávaná studie je proto více tlačena vlastními názory než důkazy. To ve světě, kde důvěra v očkování klesá právě pro dezinformace a konspirační teorie, vyvolává znepokojení.

Zatímco se rodí obavy, je také obrovská nezájem o skutečnost, že individuální reakce na vakcíny jsou v drtivé většině případy vzácné a výzkum opakovaně ukazuje přínosy očkování pro veřejné zdraví. Zatímco covid-19 zasáhl svět, očkování se ukázalo jako klíčový faktor v ochranně populace. Většina lidí se nakonec rozhodovala spíše na základě vlastních zájmů, než by se zamýšlela nad kolektivním prospěchem.

Prozkoumání dopadů z obezity ukazuje, že personalizované zdravotní rizika vedou k tomu, že lidé často podstupují nebezpečné chování. Například na českých silnicích zahynulo v loňském roce 438 lidí, přesto se většina řidičů nevyhýbá nedbalosti na cestách. Rizika spojená s očkováním se tedy mnoha lidem jeví jako nepřijatelná, i když statistiky ukazují, že vakcíny zachraňují více životů než působí obav.

I když má Geierova studie dostat medvědí službu ve smyslu odborného uznání, nebude mít vliv na fakta, na kterých je očkování založeno. Měli bychom se zamyslet i nad tím, jak naše rozhodnutí ovlivňují životy těch nejzranitelnějších, kteří nemohou být očkováni nebo trpí těžkými nemocemi. Očkování není jen o individuálních rizicích a přínosech, ale o ochraně společnosti jako celku.