Revoluce v koncertní hudbě

Zvěřina, zakladatel Prague Cello Quartet, zní jako vizionář, který vkládá naděje do rozvoje umělé inteligence v hudební scéně. Jeho kvarteto, které sestává výhradně ze čtyř violoncell, není obvyklé, ale přesně díky tomuto unikátnímu formátu chce zaujmout publikum.

Klasika a popularita v dokonalé symbióze

Když se Zvěřina otáčí k hudebnímu dědictví, vnímá violoncello jako nástroj, který má potenciál spojit klasiku a populární hudbu. "V naší rodině jsme všichni hráli na nástromy, což mě naučilo, že hudba by měla být zábavná a přístupná,“ říká. "Chtěl jsem, aby violoncello dostalo větší pozornost."

Noví členové, nový zvuk

Nedávno kvarteto změnilo složení, když jedno violoncello nahradili kontrabasem. Tento krok vedl k ještě plnější zvukové paletě, kterou si diváci nesmírně užívají. "Naše seskupení je opravdu unikátní a neznám jiné profesionální tělěso na světě, které by hrálo v takovém složení," dodává.

Klasika vs. moderní hudba: Jaký je rozdíl?

Zvěřina se nebojí debatovat o rozdílech mezi klasickou a moderní hudbou. Domnívá se, že každý žánr má potenciál být skvělý nebo špatný, přičemž klíčovým faktorem je, jak kvalitní je jeho provedení. Snaží se o precizní aranže, které odpovídají vrcholným dílům klasické hudby.

Osobní vkus a inspirace

Mezi oblíbené interprety Zvěřiny patří legendární kapela Queen a jazzový houslista Stéphane Grappelli. Jeho vášeň pro muziku je však podpořena i klasickými díly, o nichž vypráví s chutí.

Obraz a hudba: Jak se doplňují?

Zvěřina se také intenzivně zajímá o vizuální aspekty hudby. Uvědomuje si, že optimální spojení hudby a obrazu může posílit emocionální vjem diváka. "Barvy a odkazy v obraze mohou výrazně obohatit zážitek z hudby a poskytnout divákovi hlubší prožitek," dodává.

Jaká je budoucnost hudby?

Podle Zvěřiny je budoucnost hudební prezentace mnohorozměrná. "Živé koncerty si lidé cení víc než kdy dříve a já věřím, že s rozvojem umělé inteligence se stanou ještě vyhledávanějšími," uzavírá.

České publikum: Jak se liší od ostatních?

Zvěřina má zkušenosti z tisíců koncertů po celém světě. Podle něj české publikum reaguje jinak než jinde, například na jihu Moravy, kde diváci rychle zpívají a aktivně reagují. Naopak, v Asii lidé často nejsou zvyklí na evropskou kulturu a mohou mít potíže s reakcí.